S čím dál větším množstvím specializací a rozšiřování zásob odborných termínů je pro osoby mimo obor (ale někdy i v něm) náročné rozlišit, kdo je tedy v čem vlastně autoritou. Přimícháme-li do toho i fakt, že sebelepší odborník se může mýlit, je lepší se držet dál od idealizování. To se samozřejmě velmi lehce říká. Proto je dobré si jednou za čas připomenout následující.
Žádná autorita není dokonalá Jsme lidé, mýlíme se. I ti nejlepší, nejchytřejší a nejmoudřejší z nás. Žádný jednotlivec není schopen pojmout veškeré vědění. Výborné porozumění jednomu tématu se nerovná výbornému porozumění všem tématům.
100% souhlas není možný Pokud máte pocit, že s autoritou ve všem na 100 % souhlasíte, nejspíš nejste informováni o dostatečné šířce jejích názorů. Každý z nás je jiný, neexistují dvě naprosto identické osoby, každý máme vlastní sadu zkušeností a prožitků, které formují naší perspektivu. Není proto možné mít naprosto ve všem identický názor. Pokud tedy máte pocit naprostého souladu, je dost možné, že některé názory od dané autority nekriticky přebíráte a/nebo své názory přizpůsobujete názorům dané autority. Doporučuji si jednou za čas udělat názorovou hygienu.
Nespoléhat se na vybranou osobnost jako na jediný zdroj Pod to patří se podívat i jinam, než jen tam, kam mi daná osobnost doporučuje se podívat. Pokud se jedná o vědecké téma, je dobré si zjistit vědecký konsensus k němu. Vědecký konsensus není, jak si to mnozí představují, výsledek hlasování vědců, ale výsledek nashromážděných dat a důkazů.
Vzhled ovlivňuje důvěryhodnost Ukazuje se i empiricky, že bílý plášť zvyšuje důvěryhodnost osoby. Ovšem naše schopnost vyhodnocovat tvrzení osob není ovlivněna jen tím. Stereotyp fyzické atraktivity je termín v psychologii užívaný pro označení naší tendence přiřazovat pozitivní lidské vlastnosti osobám, které jsou atraktivní. To nás pak vede k potřebě se jim zalíbit, aby na nás taky dosáhl paprsek jejich záře. A jak to lépe udělat, než s nimi souhlasit? Pokud si myslíte, že na to jste příliš racionální, doporučuji si přečíst body E a G. tady.
Mediální pozornost není zárukou kvality To, že někdo je v televizi, má několikastránkový rozhovor v časopise nebo mluví v rádiu, mi neřekne naprosto nic o tom, jakou má odbornost. Jediné, co to znamená, je, že daná osoba je výrazná a/nebo něčím jiná, viz bod A. tady. Ozve se v nás hlas, "přece by si tam jen tak někoho nezvali..." Ale ano, zvali. Obzvlášť pokud jsou zvyklí si jí k tématu zvát, nezávisle na tom, zda její tvrzení jsou v souladu se současnými poznatky. Stejně tak, jako mystifikátor Uri Geller táhl vědce ze Stanfordského výzkumného institu po dva roky na vařené nudli, tak i charismatická osobnost, na první poslech inteligentně se vyjadřující, oslní novináře. I z toho důvodu vznikl obor popularizace/komunikace vědy. My diváci spíše věříme informacím rétoricky zdatně podaným než detailně až vyčerpávajícně vysvětleným, často za užítí termínů mimo naší slovní zásobu.
Comments